Září 2010

Řvoucí čtyřicítky (a vyjící padesátky)

29. září 2010 v 8:52 | Alma Nacida a 4X |  Vlastní plesky
Proti vší logice
mě to moc neleká.
Jsem skoro pravěká -
bude mi čtyřicet.

Vždyť je to jen nula,
cítím se na čtyry,
žasnu nad vesmíry,
než budu zesnulá.




     Ke řvoucím čtyřicítkám  1. dodatek: Na jižní polokouli svírají Antarktidu řvoucí čtyřicítky a vyjící padesátky - nejbouřlivější moře světa.


Celá já :)

Pančtelka

20. září 2010 v 17:05 | Alma Nacida a Povinná Školní Docházka |  Vlastní plesky
Nikdy bych nevěřila,
jak lehce mizí síla,
sotva mi kapka zbyla,
je mělko.


Prorážím zeď jen hlavou,
pletu si levou s pravou,
děti v tom taky plavou,
pančtelko.

E. D. 561

15. září 2010 v 14:00 | Emily Dickinson a plky dokola Alma Nacida |  Cizí třesky
Žal, který potkám, zvažuji
zkoumavým pohledem -
zda je v něm právě tolik muk,
či méně nežli v mém.

Zda nosí jej už dlouhý čas,
či právě začali.
Nevím, jak starý je ten můj -
mně zdá se prastarý.

Zda bolí je být naživu,
zda musí, buď jak buď,
zda, kdyby mohli vybírat,
by nezvolili smrt. 

Vidím, že časem některým,
tvář úsměv ozáří -
napodobení světla lamp,
jimž olej dochází.

Zda, až se roky nakupí -
tisíce - nad ranou,
co utrpěli, díky jim
bolesti přestanou,

či budou-li je trápit dál
ve výškách věčnosti,
na světle ještě krutější
kontrastem s radostí.

Je mnoho žalů, řekli mi,
liší se v příčinách.
Jedna je smrt, jen jedenkrát
nám oči sepíná.

Žal zimy a žal strádání,
žal zvaný beznaděj,
žal psance, který vidí vlast,
jež nesmí spatřit jej.

A i když neuhádnu druh
správně, vždy prožiji
palčivou slast, když obrátím
zrak za kalvárií

a zkoumám, jaký kdo má kříž
a jak ho udolal,
očarována představou,
že něčí má můj tvar.


   Dnes bez plků dokola, nějak nemůžu. Tak plkejte sami, budu ráda :).

Plav

8. září 2010 v 15:53 | Alma Nacida |  Vlastní plesky
Když skočím po zádech
Hladina jak dveře
Nade mnou se zavře
Zapomeň na nádech
Voda obklopuje
A nádechu brání
Než vyplavu nad ni
Mys Horn obepluje
Naději mám taky
Ale nejen dobrou
S každou další prohrou
Rozhojňuju vraky

Moře

E. D. 621

3. září 2010 v 23:05 | Emily Dickinson a plky dokola Alma Nacida |  Cizí třesky
Chtěla jsem pouze to -
jen to mi neprodal.
Nabízela jsem život.
Ten Obchodník se smál.

"Brazil?" Kroutil si knoflík
a nepozvedl zrak.
"A, paní, co jiného
by bylo libo pak?"